Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Oprava nebo technické zhodnocení - daňové posouzení

10.3.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.5.11 Oprava nebo technické zhodnocení – daňové posouzení

Ing. Martin Děrgel

VYŠLO V ČÍSLE 02/2016

Dotaz

Společnost (a. s.) eviduje v majetku budovu, která je současně zařazena do užívání. V současné době jsou na této budově prováděny stavební úpravy – vysekávání starých poškozených výplní drátoskla a následná montáž dvoustěnného polykarbonátu 10 mm v celkové výši cca 150 000 Kč. Za co máme tyto úpravy považovat – za opravu či za technické zhodnocení podle § 33 odst. 1 ZDP?

Právní úprava

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů

    • - § 33 – definice technického zhodnocení
    • - § 33a – závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením

Odpověď

Kdo se trochu „motá” kolem daní z příjmů, nepochybně ví, co obnáší pojem „technické zhodnocení” (TZ). Může jít o půdní vestavbu, zateplení fasády, změnu palivového systému auta z nafty na LPG, rozšíření možností výrobní linky, nahrazení plynového kotle tepelným čerpadlem, výkonnější server počítačové sítě, plovoucí podlaha kanceláře místo koberce atd. Jelikož tyto položky mají vesměs investiční charakter – zvyšují užitnou i tržní hodnotu zhodnoceného majetku – nakládá s nimi účetní a daňové právo obdobně jako s výdaji na pořízení zhodnocené věci. Čímž jsme u hlavního problému TZ. Tak jako náklady na pořízení (dlouhodobého) hmotného majetku, ani výdaje na jeho TZ nejsou okamžitým účetním ani daňovým nákladem, ale (až na malé výjimky) zvyšují ocenění zhodnoceného majetku. Což znamená, že do účetních a daňových nákladů se výdaje za TZ promítnou až v poměrně dlouhém čase postupně formou odpisů nebo v zůstatkové ceně, anebo vůbec.

Definici TZ stanoví § 33 ZDP: Výdaje na dokončené:

  • nástavby, přístavby, stavební úpravy,

  • rekonstrukce, čímž se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho:

    • - účelu, nebo
    • - technických parametrů, a
  • modernizace, kterou se rozumí rozšíření:

    • - vybavenosti, nebo
    • - použitelnosti majetku,
  • pokud převýšily u jednotlivého majetku,

  • v úhrnu ve zdaňovacím období (případně za jiné samostatně zdaňované období),

  • částku 40 000 Kč.

Pokud výdaje nepřevýší limit 40 000 Kč, pak sice mohou být rovněž považovány za TZ, ovšem naprostá většina poplatníků je ihned uplatní jako okamžitý daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.

Naproti tomu oprava „pouze” odstraňuje účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Jedná se tedy o provozní náklad, který je okamžitým účetním i daňovým nákladem (výdajem). Podobně je tomu s údržbou.

V praxi ale nebývá snadné a jednoznačné od sebe odlišit výdaje charakteru TZ versus opravy. Přičemž poplatníci pochopitelně usilují o to, aby většina zásahů do majetku „vypadala” jako oprava. K čemuž inklinuje i tazatel, když hovoří o „poškozených výplních drátoskla”, čímž podsouvá názor, že by se tak přece mělo jednat o opravu. Není to ale tak jednoduché. Sice se v metodickém Pokynu D–22 k jednotnému uplatňování ZDP z pera Generálního finančního ředitelství dočteme, že za změnu technických parametrů – potažmo za TZ – se nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu (např. okna dřevěná versus plastová). Nicméně důležité je nepřehlédnout významnou podmínku – samotná záměna materiálu – protože pokud současně došlo k významné změně jiných důležitých technických parametrů, pak již nejde o „samotnou” změnu materiálu a může se tak jednat o TZ. Ze zadání není jasné, jestli kromě samotné záměny materiálu nedošlo k jiné významné změně technických parametrů budovy. Předpokládám, že výměna tuhého drátoskla za pružný polykarbonát se neobešla bez dalších stavebních a montážních úprav pláště budovy (např. nové opěrné výztuže pod tabule, zpevňující rámová konstrukce apod. K čemuž se nelze zodpovědně vyjádřit jen tak od stolu, ale měl by to posoudit expert na stavební konstrukce obeznámený s aktuální reálnou situací ve srovnání s původním stavem pláště budovy.

Klidné spaní si lze koupit za správní poplatek 10 000 Kč, kterým je zpoplatněno rozhodnutí správce daně o tzv. závazném posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku TZ nebo ne, jak umožňuje § 33a ZDP.

Určité vodítko nabízí také soudní judikatura, zvláště pak Nejvyššího správního soudu (NSS). Obecně platí, že hlavní je, zda došlo k podstatné změně technických parametrů a užitných vlastností – bráno z  celkového pohledu na majetek – samotná záměna materiálu a technologický vývoj v dané oblasti není až tak významný. Logiku uvažování soudu si ukažme na rozsudku NSS 8 Afs 4/2012-39 ze dne 27. 4. 2012 (viz www.nssoud.cz):

  • Jednalo se o výměnu potrubí sekundárního rozvodu tepla, kdy původní čtyřtrubkové bylo nahrazeno dvoutrubkovým o jiné světlosti. Důvodem výměny byl havarijní stav potrubí, což také evokovalo „opravu”.

  • Podle NSS ale havarijní stav sám o sobě neznamená, že jde o opravu, která bývá jen reprodukcí užitných hodnot a drobnějším zhodnocením. V tomto směru není podstatný ani důvod vyšší hospodárnosti. Rozhodující je skutečný následek změny, nikoliv její účel nebo cíl.

  • Poplatník sice názor, že šlo o opravu potrubí, opíral o znalecký posudek, kterému ale soud vytkl, že znalec nezjistil řádně původní stav a neporovnal jej následně se stavem po změně.

  • Pro posouzení toho, zda došlo k TZ, je nutno posoudit změnu technických parametrů ve vztahu k celku … Soud osvědčil, že změna byla podmíněna i novými provozními požadavky systému… Podle soudu šlo o TZ.

Vyjádření správce daně

Souhlasím s odpovědí.

Ing. Drahomíra Martincová, Ministerstvo financí ČR

Upozornění na časté chyby
Upozornění na časté chyby

Investičně provozní spor – TZ versus oprava – je známým letitým evergreenem, méně se ví o investičně investičním dilematu, kdy není jasné, zda určité rozšíření vybavenosti majetku (obvykle stavebního díla) vytváří jeho TZ nebo jde-li o samostatný hmotný majetek. Daňový dopad spočívá v různém režimu odpisů – zatímco TZ stavebního díla se odpisuje neskutečných 30 nebo 50 let, samostatné hmotné movité věci obvykle jen 5 nebo 10 let, spíše výjimečně 3 anebo 20 let. Bohužel v tomto ohledu jsou právní předpisy ještě nejasnější než u oprav.

Obecně platí, že pokud k určité věci (hmotnému majetku) přiřadíme novou součást

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: